<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">V Evrop∞ zavedl arabskΘ Φφslice. Byl autorem öLiber abaciö, kterΘ vydal v roce 1202. Uvedl v n∞m vÜechny znalosti aritmetiky a algebry spolu s dekadickou Φφselnou soustavou. TakΘ napsal öPractica geometraeö, vydanΘ v roce 1220, kde popsal pou₧itφ algebry v geometrii. Je tΘ₧ objevitelem °ady s poΦßteΦnφmi Φleny</text>
<text fn="Arial" fh="15" fc="12187637" fa="1" charset="238">Φlen tΘto °ady se naz²vß Fibonacciho Φφslo - je to souΦet dvou Φφsel, kterß jej v tΘto °ad∞ p°edchßzejφ.</text>
</par>
<par align="l" li="0" ri="0" iln="0">
<text fn="Arial" fh="15" fc="12187637" fa="1" charset="238">Tak po Φφsle 34 nßsleduje</text>
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="0"> 21+34, tedy 55. Tato </text>
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">Φφsla se objevujφ, kdy₧ popisujeme urΦitΘ p°φrodnφ jevy: jestli₧e r∙st rostliny probφhß podle tohoto pravidla: ka₧d² v²honek po vytvo°enφ boΦnφho v²honku cel² rok odpoΦφvß a vy₧ene dalÜφ v²honek teprve v nßsledujφcφm roce, pak m∙₧eme spoΦφtat poΦet v²honk∙ v danΘm roce ₧ivota tΘto rostliny.</text>
</par>
<par align="l" li="0" ri="0" iln="0">
<text fn="Arial" fh="16" fc="12187637" fa="1" charset="238">Fibonacci zem°el kolem roku 1250.</text>